Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Architecture and sightless
Luciaková, Katarína ; Petelen, Ivan (oponent) ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Ing.Petr Karásek (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
This thesis explores the relationship between architecture and the blind people. For better clarity and understanding of the topic, The work has been divided into five distinctive parts. In the first, introduction part, I approach space sensation of a blind person from the physiological and psychological angle. This analysis is very important for the understanding of imagination, which the blind person has. Another important fact to understand is the way in which the blind person gets the information about the space and what is his ability to process it. Further, I explain the basic principles of the blind person’s movement through space and describe instructions of how to help blind people in the concrete spatial situations. In the next part, I give a short information about the historical progress of the relation between the society and the blind people. An important fact is that, as late as 200 years ago, the blind people were considered as “sub men” and did not have the full freedom privilege. This relation has been modified over time and nowadays, the blind people have the freedom of movement and all the rights to enjoy their lives. To meet the needs of the blind people, many associations have been created that act on their behalf. The associations have different modes of functioning, but their common goal is to help blind people with their social rehabilitation, looking for employment and removing architectural barriers. The core of my work is divided into two parts. In the first one, I focus on the problematic of the blind people and architecture from the functional aspect. The functional aspect is vital for the blind people. It corresponds to their safety in the environment. In this chapter, I treat in detail basic elements for designing buildings, for specifying barriers and principles of design for blind people. Furthermore, I describe the help tools the blind people need in order to move in the space. I evaluate the future of these tools and indicate the rapid technological progression which makes the life of blind people more comfortable. In the next part, I focus on the problematic of the blind people and architecture from the aesthetic aspect. This question has not been much explored yet, but is, nonetheless, very important. In this part of my work, I use more my personal experience and the knowledge coming from the exploration of space. Aesthetical values are subjective for all the people, with or without a handicap. Therefore, in this final chapter, I try to note the facts that can be used in the process of the aesthetical perception and to reflect on them. In the domain of aesthetical research, there also exist tools and institutions that help blind people in their comprehension of architecture. The division of my work emerged from the compilation of diverse facts in the process of writing. This thesis has an informative and practical character. It is intended for people who want to understand and to be informed about how to design architecture for the blind people. It will be directed towards people who build this kind of architecture and need an overview of how to make it. It is also intended for people interested in learning more about architecture.
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
Čtecí kompetence nerodilých mluvčích češtiny
Lundáková, Kateřina ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
(česky) Předkládáná diplomová práce se zabývá metodikou výuky čtecí kompetence a práce s textem ve vyučování češtiny pro cizince. Na základě soudobé didaktické literatury formulujeme určité pojetí práce se čtením v jazykové třídě, a nabízíme utříděný a komentovaný repertoár cvičení, kterých je možné při rozvíjení dovednosti číst využít. V teoretické části práce komplexně analyzujeme problematiku čtení, jeho dnešní pojetí, přístup k textu a k rozvíjení čtecí kompetence v procesu vyučování. Praktická část práce s názvem Cvičení a aktivity ilustruje, na základě druhů čtení a čtecích strategií popsaných již v části teoreticko-metodologické, na vybraných příkladech cvičení a aktivit problematiku výuky klíčových aspektů čtecí kompetence.
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
Čtení adolescentů se specifickými poruchami učení
Břečková Chalupová, Eva
Disertační práce je zaměřena na problematiku čtení u adolescentů se specifickými poruchami učení. V teoretické části práce popisuje základní teoretická východiska problematiky čtení, přístupu ke specifickým poruchám učení, specifika čtení a s ním souvisejících dovedností u adolescentů a dospělých osob. Výzkumná část práce zahrnuje analýzu a interpretaci dat získaných srovnáním výkonů ve čtení studentů se specifickými poruchami učení s výkony studentů intaktní populace. Hlavním cílem práce je odhalit základní charakteristiky čtení adolescentů se specifickými poruchami učení.
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Maňourová, Zuzana (oponent) ; Šmelová, Eva (oponent)
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
Čtení adolescentů se specifickými poruchami učení
Břečková Chalupová, Eva
Disertační práce je zaměřena na problematiku čtení u adolescentů se specifickými poruchami učení. V teoretické části práce popisuje základní teoretická východiska problematiky čtení, přístupu ke specifickým poruchám učení, specifika čtení a s ním souvisejících dovedností u adolescentů a dospělých osob. Výzkumná část práce zahrnuje analýzu a interpretaci dat získaných srovnáním výkonů ve čtení studentů se specifickými poruchami učení s výkony studentů intaktní populace. Hlavním cílem práce je odhalit základní charakteristiky čtení adolescentů se specifickými poruchami učení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.